Slovácký pohár Hluk 2008

Letos jsme se již podruhé, po dobrých loňských zkušenostech, zúčastnili Slováckého poháru v Hluku. Protože jsme v sobotu 12.7. 2008 nastupovali k prvnímu zápasu již v 7,30hod., tak jsme se na cestu vydali raději již v pátek v podvečer naším novým minibusem od jednoho nejmenovaného budoucího tchána a potencionálního sponzora.? Po příjezdu na místo jsme byli ubytování (již pod novým názvem FbC GNAG Bruntál ?), tentokrát v luxusu místního zasedacího sálu, s jehož pohostinností jsme byli nadmíru spokojeni (kuřárna, 2x WC, tréninková opičí dráha aj..). Vyprahlí po dlouhé cestě jsme vyrazili zahnat žízeň do útulné hospůdky a prozkoumat terén místního městečka. V hospodě jsme zjistili, že naše sláva, podpořena mnoha úspěchy v minulé sezóně a respekt soupeřů dosáhl až na jižní Moravu, protože hned při příchodu jsme byli přivítáni „slavnými“, pro některé z nás ovšem neznámými brněnskými „Bulldogy“.

Jelikož tým Elévu (možná ze strachu z nás, jako prvního soupeře ve skupině?) z turnaje odstoupil, tak nám pořadatelé připravili překvapení v podobě 4 zápasů ve skupině, a to 2x proti stejným týmům – pořádajícímu FbC Spartak Hluk a Veterans Bulldogs Brno. Jak je již tradicí, první zápas proti domácímu Hluku jsme opět nezvládli, během prvních deseti minut prohrávali 4:0, do poločasu jsme alespoň po gólu Žlaba snížili. Vstup do druhého poločasu přesně kopíroval ospalý začátek zápasu a brzy jsme inkasovali. Pak se nám sice ještě podařilo snížit po mém gólu a chytré dorážce Adama, to však bylo z naší strany vše. Soupeř si tak v poklidu došel pro vítězství 7:3.

V odvetě se nám podařil zachytit úvodní tlak soupeře, rozbíjet jejich útočné choutky již při rozehrávce a nepouštět ho do šancí. Na našich hokejkách byl míček častěji, získali jsme jistotu a po krásných kombinacích postupně skórovali Žlab, Světňa a Kike. Poločas jsme vyhráli 3:0. Ve druhé půli jsme v nastoleném trendu pokračovali a po gólu Kojaka dokonce zvýšili na 4:0. Jak je již u nás zvykem, ani takto vysoké vedení ke konci zápasu ještě pro nás neznamená jasné a poklidné vítězství, pustili jsme soupeře do několika šancí a dovolili mu snížit na rozdíl dvou branek. Naštěstí jsme již větší drama nepřipustili a vyhráli 4:2.

Ve odpoledním dvojzápase nás čekal tým Veterans Bulldogs Brno. Od tohoto týmu se určitě čekalo na celém turnaji více než předvedl, určitě jim nepomohla jejich slabá hráčská účast, navíc měli i některé zraněné hráče, což jim na výkonu nepřidalo. V prvním zápase jsme si pěkně zakombinovali, několikrát až do „kuchyně“ a v poklidném tempu si dokráčeli pro jasné vítězství 6:1, když branky dávali Kike, Kojak, Žlab, Pepa Černý a já 2x.

Druhý zápas proti stejnému soupeři již tak jednoduchý nebyl, navíc nás již opustil Světňa, který odjel domů plnit rodičovské povinnosti. Ovšem náhradu za sebe našel skvostnou, Charry nastoupivší na jeho místě se zaskvěl hattrickem a měl rozhodující podíl na výhře 4:1. Zbývající gól jsem vstřelil já, čímž jsem mu bohužel netakticky překazil čistý hattrick, což by nám vyneslo do fondu o flaštičku víc …

Na večer byla na místním vedlejším fotbalovém hřišti plánovaná velká party (obsluha nahoře bez, panáky za 12Kč, vodka+redbull za 35Kč…), bohužel nepřízeň počasí tuto akci zrušila. Tak alespoň někteří vytrvalci navštívili místní diskotéku Euro, s jejiž úrovní a návštěvnicemi byli velmi spokojeni!!!

V neděli jsme nastoupili do vyřazovacích bojů, ve kterých porážka znamená cestu domů. V osmifinále jsme narazili na zkušený turnajový tým Goralia, se kterým jsme již potkali na několika předchozích turnajích. Vyzrálost našeho soupeře se naplno projevila v prvním poločase, kdy nás taktickým výkonem a bojovností poslali téměř ke dnu, když jej vyhráli 2:0. Když jsme navíc přišli o zraněného Zdrážu, který do té doby podával skvělé výkony a byl jedním z nejlepších hráčů našeho týmu na turnaji, jehož úraz byl pro některé spoluhráče na střídačce naprosto zdrcující, nevypadalo to s námi o poločase vůbec dobře. Se zlomenou klíční kostí byl odvezen záchrannou službou do nemocnice, přejeme mu brzké uzdravení a rychlý návrat na florbalová kolbiště.

Naštěstí se v druhé půli projevil bojovný duch našeho týmu, podpořený touhou vybojovat vítězství za zraněného kamaráda a spoluhráče, čímž jsme našeho soupeře naprosto překvapili a fantastickým způsobem začali soupeře přehrávat a ten v tuto chvíli nevěděl co má hrát. Nejprve se podařilo Včelkovi snížit dalekonosnou střelou zpoza půlky hřiště přes clonící hráče a pak po nacvičeném rýmařovském signálu po nahrávce Dana pří rozehrávce od mantinelu skvěle zakončil Žlab ze vzduchu a vyrovnal na 2:2. Přes závěrečný tlak se nám již nepodařilo vsítit rozhodující gól a tím tak zcela zdecimovaného soupeře porazit, proto na řadu přišly samostatné nájezdy, které měly určit postupujícího do dalších bojů. Za náš tým byla vybrána nejzkušenější pětice, která měla naplnit naše tužby po vítězství a malém florbalovém zázraku! Jak v tu chvíli trefně poznamenal Kojak na střídačce směrem ke Kikemu, že to se děje jen v amerických filmech, se mělo za pár okamžiků stát skutečností!!!!

V první sérii nejdříve bohužel nedal Pepa Černý, ale poté to již začalo být z naší strany excelentní. Včelka ukázkovým blafákem do obávaného bekhendu srovnal stav na 1:1, poté Kojak a Žlab naprosto přesnými trefami do šibenice převážili misky vah při nájezdech na naši stranu. Mezitím se povedlo Čendovi bravurně zlikvidovat nájezd soupeře. Za stavu 3:3 na nájezdy v poslední sérii se rozjel k provedení penalty Dan a naprosto originálním a nezaměnitelným způsobem zmátl soupeřova brankáře a vymetl mu pavučiny v kleci. Před rozhodujícím nájezdem jsme pevně věřili Čendovi a jeho brankářskému umění a doufali v prolomení několikaletého zakletí našeho týmu v penaltové loterii.

A naše sny byly konečně vyplněny! Čenda skvělým způsobem a stylem „a la Hašek“ pokryl soupeřům pokus o bekhendové zakončení a naše radost mohla propuknout v plné síle. Konečně se nám po dlouhé době podařilo přejít přes hranici osmifinále, navíc s těžkým soupeřem a prolomit tolikrát neúspěšné penaltové rozuzlení.

Ve čtvrtfinále nás čekal soupeř s nejtěžších, a to Vesmírní lidé. Možná s až zbytečným respektem jsme vstoupili do zápasu, neplnili stanovenou taktiku a svými chybami umožnili soupeři brzo skórovat a po šesti minutách už bylo skóre na hrozivém stavu 3:0. Poté se ještě podařilo Danovi skvělou a přesně mířenou ránou do šibenice snížit, ale po našem jediném vyloučení na turnaji, nás soupeř potrestal hned z rozehrávky a po nešťastné teči ve zdi se ujal vedení 4:1, které vydrželo až do poločasu. V krátké přestávce jsme si řekli, že musíme být více aktivní, zjednodušit hru a zvýšeným presinkem nedovolit soupeři rozvinout škálu jeho kombinačních možností. Když se nám pak po naší aktivitě podařilo nejdříve Danem a ihned po rozehrávce i díky Kikemu snížit 3 minuty před koncem na 4:3, tak i takto vyspělý tým měl problém s naší hrou, stáhl se do obranné ulity a snažil se kouskovat hru. Bohužel se nám již přes naši obrovskou snahu nepodařilo vyrovnat, i když náznaky šancí jsme měli. Druhý zázrak v průběhu jednoho dne se nám již nepovedl …

Přesto si náš celý tým zaslouží obrovské absolutorium za předvedené výkony, místy až vyčerpávající nasazení a bojovnou morálku. Nasbírané zkušenosti se nám budou určitě hodit v následující velmi těžké sezóně.

V neposlední řadě bychom rovněž měli poděkovat domácímu pořádajícímu týmu, za skvěle zorganizovaný turnaj, parádní prostředí, pro nás skvělé ubytování a výborné jídlo a pití za lidové ceny. Určitě se v dalších letech budeme do zdejšího sportovního areálu rádi vracet a doufat ve zlepšení našeho umístění na zdejším turnaji.

Sportu zdar, florbalu obvzlášť!!!

Sestava Bruntálu: Jan Čepara – Josef Černý, Tomáš Zdražil, Josef Včelica, Jiří Snášel – Adam Kožina, Lubomír Konvičný, Kamil Kadlčík – Lubomír Světnička, Dan Jalůvka, Lukáš Hoško